Na Facebooku a jiných platformách se šíří text, který varuje před stavbami větrných elektráren. „Velké farmy větrných elektráren dokáží zpomalit proudění vlhkého oceánského vzduchu a tím snižují autoklimatizační schopnost kontinentu a způsobují sucho a oteplování,“ tvrdí například tento příspěvek, který na Facebooku sdílelo přes 1 800 uživatelů. Zavádějící příspěvky tvrdí, že „díky bariéře asi 120 000 větrných elektráren“ je vlhký vzduch proudící od Atlantiku stočen na sever, kde „přispívá k oteplování Arktidy a Špicberků“. Na vině je prý „Energiewende“, což je německý program přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Naše hodnocení: zavádějící
Podrobnosti: „Jak na základě pozorování, tak na základě modelování lze konstatovat, že rozsáhlé větrné parky mírně ovlivňují místní klima. Na základě dostupných studií lze vymezit dvě základní oblasti, kde je vliv hmatatelný – teplota vzduchu a vítr. V obou případech jsou ale změny poměrně malé. U teploty vzduchu dochází k nárůstu hlavně v nočních hodinách. Vlivem turbulence generované otáčením listů turbíny se totiž promíchávají přízemní vrstvy vzduchu, čímž se rozruší prochlazená vrstva vzduchu u země (někdy i teplotní inverze). Toto noční zvýšení teploty se sice během konkrétní noci může projevit až několikastupňovým ohřátím vzduchu, nicméně v dlouhodobém průměru se jedná o nižší desetiny stupně Celsia. Přes den je vliv na teplotu zanedbatelný. Pokud jde o zeslabení rychlosti větru, ta se v bezprostřední blízkosti větrníků pohybuje v jednotkách procent. Zato dopad na srážky nebo relativní vlhkost je prakticky neměřitelný. Ve zcela specifických případech může promíchání vzduchu listy větrných elektráren způsobit vznik nízkých oblaků – k tomu je ale nutné dosažení potřebné vlhkosti vzduchu blízko stavu nasycení a taky dosti výjimečně teplotní zvrstvení.
S rostoucím počtem větrných farem na západě a severozápadě Evropy se někdy objevuje i otázka jejich dopadu na naše klima, zejména srážky a výskyt sucha. Na základě dostupných analýz a simulací lze konstatovat, že zatím nic takového nenastává nebo jde o vliv na hranici statistické chyby. Je otázka, jak to bude v budoucnu. Pokud by došlo k výraznému, řekněme řádovému, navýšení počtu větrných elektráren, což by znamenalo využití asi několika promile celkové energie větru v atmosféře, vliv by se samozřejmě zvýšil, v globálním měřítku by ale i tak dopady na klima byly stále ještě poměrně zanedbatelné,“ napsal meteorolog Michal Žák pro web In počasí.
Na tom samém se shoduje i článek České společnosti pro větrnou energii nebo článek Hospodářských novin. Rovněž všichni odborníci oslovení agenturou AFP však uvedli, že turbíny sice mohou mít mírný vliv na teplotu a vlhkost vzduchu v místě, kde stojí, ale globální klima ovlivnit nemohou.
Větrné elektrárny „nemohou samy o sobě přispět k žádnému oteplování“, uvedli Martin Dörenkämper a Bernhard Stoevesandt, výzkumní pracovníci německého Fraunhoferova institutu pro větrné energetické systémy (IWES) v Oldenburgu (archiv), kteří s agenturou AFP hovořili 25. listopadu 2024 prostřednictvím e-mailu. Oba vědci, kteří jsou odborníky IWES na modelování větrných proudů, pracovali konkrétně na projektu zkoumajícím vzdušné proudy způsobené větrnými elektrárnami.
Zavádějící příspěvky dále tvrdí, že „větrné elektrárny ve velkém množství vytvářejí v Evropě možná více skleníkový efekt, než všechna automobilová doprava“. To je podle vědců nepravdivé.
„Větrné elektrárny nezpůsobují vůbec žádný skleníkový efekt, protože nemění koncentraci skleníkových plynů a nepřispívají ani k oteplování tím, že by dodávaly do atmosféry další teplo,“ uvedl Dörenkämper. „Výstavba větrných elektráren – jako každé jiné infrastruktury – samozřejmě způsobuje určité emise skleníkových plynů, například při výrobě oceli a betonu. Ale provoz větrných elektráren jako takový žádný skleníkový efekt nemá.“
V zavádějících příspěvcích se také objevuje odkaz na studii Harvardovy univerzity z roku 2018 (archiv), jejíž autoři došli k závěru, že výroba současné potřeby elektřiny v USA pouze pomocí větrné energie by zvýšila teplotu povrchu kontinentální části USA o 0,24 stupně Celsia.
Studie vzbudila mezi odborníky značné neshody. Mark Z. Jacobson, ředitel programu Atmosféra a energie na Stanfordově univerzitě, označil výsledky studie za „stoprocentně chybné“ (archiv). Studie českých vědců z roku 2020 (archiv) s ním souhlasí: „Na rozdíl od některých jiných nedávných studií jsme nezjistili žádný jasný dlouhodobý a stabilní vliv větrných turbín na přízemní teploty“.
